V noci na neděli se posouvá čas. Přijdeme o hodinu spánku, změny ale dál budí spory

Už o tomto víkendu čeká Česko tradiční změna času. V noci na neděli 29. března se hodiny posunou ze 2:00 na 3:00, noc tak bude o hodinu kratší. Na standardní, takzvaný zimní čas se vrátíme v neděli 25. října.

Zatímco změna času je pro mnohé každoroční rutinou, řada lidí ji snáší obtížně. Posun narušuje biorytmus, ovlivňuje spánek a může se projevit únavou, bolestmi hlavy nebo zhoršenou náladou.

Přitom ještě před několika lety to vypadalo, že střídání času skončí. V roce 2018 Evropský parlament podpořil jeho zrušení a v unijní anketě se pro tento krok vyslovila výrazná většina respondentů. Členské státy se ale nedokázaly shodnout, zda ponechat letní, nebo zimní čas.

Původně se měl čas měnit naposledy v roce 2021. Plány však zbrzdila pandemie i pokračující neshody mezi státy Evropské unie. V Česku proto vláda rozhodla, že se letní a zimní čas bude zatím střídat dál, a to minimálně po dobu několika let.

Kořeny posunu času sahají až do roku 1916, kdy měl tento systém pomoci šetřit palivo – tehdy hlavně petrolej. Po více než sto letech je však zřejmé, že energetické úspory jsou minimální, zatímco vliv na lidské zdraví je nezanedbatelný.

Podle odborníků má změna času dopad i na bezpečnost. Studie dlouhodobě upozorňují, že nejrizikovější bývá období bezprostředně po posunu, zejména pondělí a několik následujících dní. Lidé jsou nevyspalí, méně soustředění a jejich reakce mohou být pomalejší, což se může projevit například i vyšší nehodovostí. 

A tak i letos na jaře opět přetočíme hodiny vpřed, abychom se na podzim, poslední říjnovou neděli, vrátili k zimnímu času. Debata o tom, který čas je ten správný, ale zůstává otevřená – stejně jako každoroční otázka, zda se střídání času někdy skutečně zruší.

Titulní foto: ilustrační (IS)