Nehod na Vysočině přibylo, obětí ale ubylo. Policie varuje před alkoholem i nepozorností

Na silnicích Kraje Vysočina, včetně úseku dálnice D1, policisté loni řešili 3 632 dopravních nehod, což je o 159 více než v roce 2024. Nehodovost tak meziročně vzrostla o 4,6 procenta. Dalších 2 843 nehod si řidiči vyřešili bez asistence policie prostřednictvím euroformuláře.

Méně mrtvých, méně těžce zraněných

Pozitivní zprávou je pokles nejzávažnějších následků. Do 24 hodin po nehodě zemřelo 24 lidí, o dva méně než o rok dříve. Výrazně klesl i počet těžce zraněných – o 23 procent na 69 osob. Naopak lehce zraněných bylo více, celkem 1 529.
Hmotné škody dosáhly částky 405 milionů korun, což je meziroční nárůst téměř o 13 procent.

Na Havlíčkobrodsku policisté řešili 550 nehod, což je nejméně ze všech okresů. Zemřeli 3 lidé, 14 bylo těžce a 273 lehce zraněno. Škody na majetku se přehouply přes 47 milionů korun.

Alkohol za volantem? I čtyři promile

Policie zaznamenala 143 nehod, při nichž řidiči usedli za volant pod vlivem alkoholu. Výjimkou nebyly ani hodnoty přes dvě, tři, a dokonce téměř čtyři promile. Nejméně nehod bylo zaznamenáno na Havlíčkobrodsku (19), nejvíce pak na Žďársku (40).

„Osoba, která řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Podle množství alkoholu se jedná buď o dopravní přestupek, nebo o trestný čin. Obecně lze říct, že pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile alkoholu, dopouští se trestného činu,“ upozorňuje plk. Mgr. David Jirák, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Stále stejné chyby řidičů

Hlavní příčiny nehod zůstávají dlouhodobě stejné. Nejčastěji šlo o nesprávný způsob jízdy (2 224 nehod), nepřiměřenou rychlost (668), nedání přednosti (334) a nebezpečné předjíždění (71).

Mlha a kolony na D1 jako riziková místa

Řada nehod se stala za snížené viditelnosti, zejména v mlze, nebo na koncích kolon na D1, kde řidiči nestihli včas zareagovat. Policie proto znovu apeluje na přizpůsobení rychlosti, dodržování bezpečné vzdálenosti a plnou pozornost řízení.

„Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista,“ připomíná plk. Jirák. 

Titulní foto: ilustrační (IS)