Unikátní výzkum u Okrouhlice zkoumá vliv solárních panelů na zemědělství a přírodu

Na zemědělských pozemcích u obce Okrouhlice na Vysočině probíhá výjimečný výzkumný projekt, který sleduje, jak fotovoltaické a agrovoltaické elektrárny ovlivňují přírodu, půdu a zemědělskou výrobu. Součástí projektu jsou měření teploty, vlhkosti a porovnávání růstu plodin v oblastech pod panely a mimo ně. Tento výzkum je součástí mezinárodního programu INTERREG a potrvá tři roky.

Projekt začal v roce 2024 za podpory Kraje Vysočina, který financoval počáteční měření. Na nich spolupracovaly Masarykova univerzita v Brně a Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě. Jak už dříve informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, odborníci se zaměřují na změny půdních podmínek, druhovou pestrost hmyzu a ptáků v okolí, a také na vliv solárních panelů na růst plodin a místní mikroklima.

Brambory a sója pod simulovanými panely

Na pozemcích o rozloze přibližně půl hektaru se pěstují odrůdy brambor Antonie a Adéla a sója Adessa a Akassa. Jedna část pole je obdělávána klasicky, druhá část je vybavena třemi řadami vertikálních agrovoltaických panelů, které jsou simulovány pomocí dřevěných kůlů a tmavé tkaniny. Tento model napodobuje podmínky skutečných solárních panelů, které umožňují mezi nimi dále hospodařit. Během projektu se měří rychlost větru, teplota a vlhkost vzduchu i půdy a množství srážek.

První rozdíly už odhaleny: panely mění mikroklima

Výzkumníci z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě již zaznamenali rozdíly v mikroklimatu. „Z informací, které máme už nyní k dispozici, například mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely byla průměrná denní teplota vzduchu zhruba o půl stupně vyšší než mimo panely,“ uvedli výzkumníci.

„Rozdíly jsou patrné především v nočních hodinách, kdy se vzduch mezi panely ochlazuje pomaleji,“ doplnil hejtman Kukla.

Zkušenosti z lokality u Okrouhlice poslouží i za hranicemi

Lokalita u Okrouhlice byla vybrána záměrně, protože Výzkumný ústav bramborářský zde dlouhodobě provádí měření a experimenty a disponuje podrobnými daty o půdních a klimatických podmínkách.

„Je pro nás důležité, že jsme se mohli do projektu TASTE zapojit. Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím. Výsledky budou důležité pro celou republiku i sousední Rakousko,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Řehoř.

Projekt je součástí programu INTERREG a zaměřuje se na adaptaci krajiny na změnu klimatu s cílem nalézt udržitelné způsoby pěstování potravin v podmínkách rostoucích teplot a nepředvídatelných klimatických výkyvů.

Partneři v programu INTERREG:

• Business Upper Austria (Biz-Up)
• Fachhochschule Oberösterreich, Campus Wels (FH Wels)
• Zemědělsko-technická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FAT USB)
• Jihočeský vědeckotechnický park (JVTP)
• Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

Foto: Kraj Vysočina